V moderní restaurativní stomatologii je dosažení silné a trvalé vazby mezi rekonstrukčními materiály a zubní tkání klíčové pro dlouhodobý klinický úspěch. Hlavními substráty v adhezivní stomatologii jsou sklovina a dentin – každá z těchto tkání má odlišné strukturální a chemické vlastnosti, které ovlivňují zvolenou strategii lepení. Mezi dostupnými technikami se jako preferovaná metoda stále více prosazuje selektivní leptání. Tento přístup umožňuje optimalizovat vazbu na sklovinu pomocí leptání kyselinou fosforečnou, zatímco citlivější dentin zůstává chráněn a je ošetřen méně invazivní technikou. Výsledkem je kombinace silné adheze ke sklovině a šetrnějšího přístupu k dentinu, což přispívá k celkové stabilitě a biologické kompatibilitě rekonstrukce.
Sklovina a dentin: dva zásadně odlišné substráty pro adhezi
Sklovina je vysoce mineralizovaná, vnější vrstva zubu. Přibližně z 96 % ji tvoří hydroxyapatit, díky čemuž je hustá, suchá a při správném leptání poměrně snadno adhezivně ošetřitelná.
Dentin oproti tomu představuje organičtější a hydratovanou tkáň s komplexní trubicovitou strukturou. Obsahuje vyšší podíl kolagenu a vody, což jej činí citlivějším na nadměrné leptání a náchylnějším k pooperační citlivosti, pokud není správně ošetřen.
Strategie leptání: total-etch, self-etch a selektivní leptání
Historicky se hojně používala technika total-etch (neboli etch-and-rinse), kdy se kyselina fosforečná aplikovala jak na sklovinu, tak na dentin. Tato metoda sice poskytuje vynikající adhezi ke sklovině, avšak u dentinu může vést k nadměrné demineralizaci, oslabení vazby a zvýšení rizika citlivosti.
Selektivní leptání, které spojuje výhody obou přístupů, se proto v současnosti stává preferovanou metodou. Sklovina je leptána samostatně, zatímco dentin je ošetřen šetrnějším self-etch systémem, což minimalizuje riziko chyb a zvyšuje dlouhodobou spolehlivost vazby.
Pro řešení těchto problémů byla vyvinuta samoleptací adheziva, která eliminují krok oplachování a jsou šetrnější k dentinu. Často však vykazují horší výsledky na sklovině kvůli nedostatečnému leptání. Samoleptací strategie mají tendenci způsobovat větší marginální zabarvení.
To vedlo ke vzestupu selektivního leptání – hybridní techniky, která kombinuje to nejlepší z obou přístupů. Selektivní leptání spočívá v aplikaci kyseliny fosforečné pouze na okraje skloviny po dobu přibližně 15 sekund, následovanou opláchnutím a osušením. Dentin zůstává nedotčený, nebo je ošetřen samoleptacím nebo univerzálním adhezivem.
S univerzálním adhezivem, jako je G-Premio BOND od GC, lze použít všechny režimy leptání. To je na rozdíl od dřívějších samoleptacích adheziv, jako jsou AdheSE* a Clearfil SE Bond*. U těchto adheziv představuje leptání dentinu před jejich aplikací riziko pro dlouhodobou pevnost vazby na dentin. Proto je pro jistotu univerzální adhezivum nejlepší volbou, i když se používá selektivní leptání skloviny, protože přesná hranice mezi oběma substráty není vždy jednoznačná
Nedávná meta-analýza hodnotící strategie leptání s univerzálními adhezivy zjistila, že předchozí leptání kyselinou fosforečnou významně snižuje marginální zabarvení, zatímco samoleptací přístup byl spojen s nejnižším výskytem pooperační citlivosti. To tedy naznačuje, že selektivní leptání skloviny nabízí to nejlepší z obou přístupů.
Význam zachování skloviny
Kdykoli je to možné, je při přípravě kavity nebo při restaurativních zákrocích zásadní zachovat sklovinu. Tento přístup je v souladu s principy minimálně invazivní stomatologie a přináší několik klinických výhod.
Za prvé, sklovina poskytuje vyšší pevnost vazby. Adhezivní systémy totiž konzistentně vykazují vyšší a spolehlivější pevnost vazby ke sklovině než k dentinu, což přispívá k dlouhodobé trvanlivosti rekonstrukce.
Za druhé, restaurace se sklovinnými okraji mají delší životnost. Sklovina je odolnější vůči degradaci a okrajovým mikroúnikům v čase, což pomáhá udržet integritu rekonstrukce a snižuje riziko vzniku sekundárního kazu.
Za třetí, sklovina podporuje estetickou stabilitu. Okraje v leptané sklovině jsou méně náchylné ke zbarvení, což zlepšuje dlouhodobý estetický vzhled.
Za čtvrté, zachování skloviny pomáhá minimalizovat pooperační citlivost. Jako přirozená bariéra chrání sklovina podkladní dentin a dřeň před tepelnými a chemickými podněty, čímž zvyšuje komfort pacienta
Nejdůležitější je, že zachování skloviny posiluje základní princip konzervativní stomatologie: uchovat co nejvíce zdravé zubní tkáně. To nejen podporuje biologickou integritu zubu, ale také zlepšuje prognózu restaurativních zákroků.
*Nejsou ochrannými známkami GC
- Frankenberger R, Lohbauer U, Roggendorf MJ, Naumann M, Taschner M. Selective enamel etching reconsidered: better than etch-and-rinse and self-etch? J Adhes Dent. 2008 Oct;10(5):339-44.
- Assis P, Silva C, Nascimento A, Anníbal H, Júnior S, Soares N, Junior R, Braz R. Does Acid Etching Influence the Adhesion of Universal Adhesive Systems in Noncarious Cervical Lesions? A Systematic Review and Meta-analysis. Oper Dent. 2023 Jul 1;48(4):373-390. doi: 10.2341/22-067-LIT.
- Laegreid T, Gjerdet NR, Vult von Steyern P, Johansson AK. Class II composite restorations: importance of cervical enamel in vitro. Oper Dent. 2011 Mar-Apr;36(2):187-95. doi: 10.2341/10-126-L.
- Breschi L, Maravic T, Mazzitelli C, Josic U, Mancuso E, Cadenaro M, Pfeifer CS, Mazzoni A. The evolution of adhesive dentistry: From etch-and-rinse to universal bonding systems. Dent Mater. 2025 Feb;41(2):141-158. doi: 10.1016/j.dental.2024.11.011.
- Bagheri M, Ghavamnasiri M. Effect of cavosurface margin configuration of Class V cavity preparations on microleakage of composite resin restorations. J Contemp Dent Pract. 2008 Feb 1;9(2):122-9.
- Hong X, Huang Z, Tong Z, Jiang H, Su M. Clinical effects of different etching modes for universal adhesives: a systematic review and meta-analysis. Ann Palliat Med. 2021 May;10(5):5462-5473. doi: 10.21037/apm-21-890.